O nejrozšířenějším zlozvyku - lenosti

Rád říkávám, že lenost je hlavní lidskou vývojovou silou, kdyby přece člověk nebyl líný, tak ještě teď vše nosí na zádech, ale že byl líný, tak vymyslel kolo... Lenost není vlastnost, u které by se řeklo, on je líný a ten zas ne. Každý je aspoň trochu líný! Lenost se občas chová jako velmi nakažlivá choroba. Všichni známe, jak upadne pracovní morálka v celém kolektivu po výskytu jednoho lenocha. Nicméně každý, který trpí touto infekční nemocí, má jiné příznaky. Jeden si ve slabé chvilce řekne, že nemá cenu se v práci strhnout a že může trošku zvolnit, druhému se nechce z vyhřáté postele a rád si přispí, třetí neumí udělat pět kroků a všude jezdí autem. Nemocní v posledních stádiích této hrozné nemoci (mezi které se řadím) jsou ochotní zajít si nakoupit do vzdálenějšího obchodu, až když v jejich blízkosti není nic, co by neprošlo břichem bez zdravotní újmy, a když už smrt hladem klepe na dveře. Mezi mé strávnické zkušenosti v nejvyšší nouzi se řadí konzumace cukru krystal, kostky másla... Poučen o nedobrém gurmánském zážitku jsem si vybudoval železné zásoby trvanlivých potravin jako müsli a čokoláda, které mi zaručily přežití zkouškového. Postupně jsem dospěl k závěru, že nakupování je nutné, a proto jsem spojil příjemné s užitečným a chodím na nákupy v doprovodu svých přátel, které taky nebavilo chodit do hypermarketu samotné. Na svoji obhajobu povím, že u našich kolejí stojí Tesco, které svou přítomností utlačuje menší obchody, takže žádná možnost „si skočit nakoupit pečivo“ u nás není.

Lenost může mít kupodivu i kladný dopad na učení, pomyšlení, že bych se musel učit na jednu zkoušku dvakrát (to by bylo více práce), vede k lepší přípravě na ni. Mnozí mne mylně považují za workoholika, a přitom nemám-li motivaci, tak línějšího člověka byste těžko našli. Nemůžu ale říct, že bych se svou leností nebojoval, je však zdatnou soupeřkou. Je vybavena zbraněmi těžkého kalibru - „To ještě chvíli počká“, „Proč bych to měl dělat právě já“, „Nic se nemá přehánět“ a mnohé další. Pro boj s leností je potřeba najít spojence. Jak snadné je pracovat, když nás něco baví, když známe smysl. Proto hledám v při každé příležitosti záminku, proč by mne práce měla bavit, nebo jaký má smysl. Spokojeně můžu říct, že tato taktika funguje. Dokonce tak dobře, že mne přátelé mají za člověka pracovitého, aktivního. Ještě je třeba zabojovat na ranním vstávání, které se snad nemůže obejít bez problémů (Krycí jméno Dřímala).

Lenost se umí dobře skrývat pod maskou vykonávání neúčelných aktivit. Holky určitě znají chutě uklízet v pokoji, když je potřeba se učit. Pokud se teď pánové ušklíbli, že toto jim skutečně nehrozí, tak předpokládám, že se najdou v jiných aktivitách – co takhle se ještě (pořádně) najíst před těžkou prací, ještě se „mrknout“, jestli nedošel mail... snad každý má své zastírací praktiky, jimiž skrýváme, že se nám nechce. Ani tyto formy lenosti není radno podceňovat, neboť jsou často v důsledku stejně škodlivé jako nicnedělání. Dnešní doba nám umožňuje být velmi pohodlní, což podporuje naši lenost. Každý však máme možnost pomoci druhému od této nemoci! Pochvala, nebo povzbuzení dokáže pohnout i s téměř marnými případy.

Připíšu i útržek myšlenky z přednášky na sloveském hudebním festivalu Lumen na téma Krize manželství: Muži nereagují na negativní motivaci! Nabroušeně přednesená výtka „Stále jsi nezryl zahrádku, jak jsem ti říkala!“ málokdy dodá vůli k vykonání úkolu. Zkuste vlídná slova „Vím, že jsi už unavený, ale udělal bys mi radost, kdybys zryl záhony, abych tam mohla zasadit rajčata na sálat, který ti přece tak chutná :-)“… Když si s něčím nevíme rady a potřebujeme pomoct, je dobré umět to říct tak, abychom dosáhli žádoucího efektu a nebrali lidem kolem sebe dobrou náladu a vůli k smysluplné práci.

Závěrem bych připojil hezkou hlášku, která visí na stěně Přístavu v Rajnochovicích (pro ty, kteří neví, tak se jedná o středisko mládeže olomoucké arcidiecéze, které bylo krásně opraveno i za pomoci mnoha mladých dobrovolníků).

Miluju práci, dokážu se na ni dívat celé hodiny!...

věnováno Georgovi, největšímu Vizovickému pracantovi...